Mám za sebou více než 30 hodinovou cestu a v časovém pásmu, z kterého jsem se ještě neaklimatiovala, je nyní půlnoc. Takže jsem zralá tak akorát na sprchu a postel. Ale když vidím ten frmol v kuchyni, je mi jasné, že v tomhle stejně neusnu. Takže vyhrabuji svou loňskou zástěru a vrhám se do svého dalšího kuchařského dobrodružství.
Moc věcí se tu nezměnilo. Oceán je stále stejně divoký a hlučný, zdejší vegetace stále neuvěřitelně zelená a kolibříci pořád ještě milují ten rozkvetlý keř pod naším balkonem. Ale pár změn jsem tu taky zaznamenala. Tak schválně, kdo najde rozdíl oproti loňsku na téhle fotce?
No jo, letos tu máme kolem o poznání více opic. Loni se tu sice při své cestě kolem ostrova taky občas zastavily, ale většinou se zdržely dva dny a pokračovaly dále. Letos se tu ale rozhodly usídlit dlouhodobě. Samozřejmě naši hosté jsou nadšení. No komu by se nelíbilo objednat si v lednu k snídani míchaná vajíčka, sednout si s nimi na terasu s výhledem na nádherný Karibik a pozorovat opice ládující se na vedlejším stromě výhonky, zatímco jejich mrňata si vyrábí provizorní houpačku z pružné větve? Ovšem každá zábava něco stojí. Tihle srandovní tvorové na fotce jsou howler monkies, neboli vřešťani. Slyšeli jste někdy vřeštět vřešťana? A slyšeli jste někdy vřeštět deset vřešťanů najednou? Kam se hrabe hejno splašených kojotů... takže pokud se zrovna rozhodnou usídlit na stromě poblíž vašeho pokoje, garantuji vám, že budík na pátou hodinu ranní nepotřebujete.
Kromě vřešťanů tu máme ještě poblíž tlupu kapucínů, kteří se zdržují poblíž nedaleké Bluff pláže. Jsou víc plaší, lidská přítomnost je většinou rozruší (narozdíl od vřešťanů, kteřím jsou lidé naprosto ukradení), ale zároveň jsou zvědaví jak.. no jako opice, to se rozumí. Když se tu každé ráno před snídaní pokouším o cosi jako běh podél pláže, nenápadně mě šmírují mezi větvemi a zdá se, že ze mě mají děsnou srandu. Což celkem chápu...
Žádné komentáře:
Okomentovat