Odlet za sluncem, Panama, 1. den, 25.1.2012

Tak je to tady. Odlétám. Těžko říct, jestli se těším, nebo ne, asi oboje. Tenhle výlet byl jeden z mých spontálních nápadů ovlivněných spoustou okolností, který se mi díky speciálním vnějším podmínkám podařilo dotáhnout do konce. Na moc věcí se těším. Ale taky jsem ještě nikdy neopustila Barčí na tak dlouhou dobu. Obě jsme to nesly dost emocionálně. Budeš mi chybět, sluníčko.


Cesta proběhla skvěle. Němci nesklamali, takže nejdelší, 10ti hodinový let s Condorem probíhal hladce. A jako bonus k tortelinám, polštářku a dece jsem taky získala dvousedačku u okýnka jen pro sebe a po dlouhé době tak zas ocenila výhody mé výšky (tedy spíš malosti). V pohodě jsem se na ní složila celá. Trochu se to zadrhlo jen v Puerto Ricu. Při přestupu do Panamy bylo potřeba si vyzvednout zavazadlo, projít byrokratickou procedurou spojenou se vstupem do US a pak se zas kompletně odbavit. Portorikánci cítili potřebu demonstrovat, jak to s tou jejich "maňána" povahou chodí, takže ty 3 hodiny na přestup téměř nestačily. Naštěstí po roce života v Barceloně mám již slušný trénink od Španělů, takže mne taková maličkost nemůže vyvést z míry. Jediné co mne mrzí, že se mi tam podařilo někde ztratit brýle. Sakra! Fakt jsem je měla ráda.


Přesně po 24 hodinách od svého odjezdu z Děčína konečně přistávám v Panama City. Je tu 8 večer. Potkávám pár mlaďochů z Německa a společně "šérujem" taxi. Vzhledem k tomu, že jsme 4, je těch 15 USD na osobu trochu víc než by asi měla být regulérní cena (no jasně, že jsme se nechali ukecat nelicencovaným taxikářem), ale i tak je to min o 10 dolarů levnější, než kdybych si brala taxi sama. Cestou pozorujem město a osvětlené mrakodrapy. Pěkné.


Můj výstup z taxi bylo asi představení. Svůj 20 kg batoh (proč proboha vláčím tolik krámů!!!) uzvednu jen s obtížemi, takže jsem za ńím spíš vlála, slovník, který mi vypadl z druhé ruky se rozsypal na 1000 jednotlivých stránek a během toho jsem ještě sváděla zápas s překážející bundou (která mi tu bude ty 3 měsíce naprosto k ničemu) a taškou. Hostel má u vstupu kamery, takže v recepci se museli dobře bavit sledováním toho, co to tam ta čtyřicítka hrající si na batůžkáře, pro Boha, vyvádí...


Každopádně zachovali dekórum a za 12$ jsem dostala super horní flek na vrzající palandě  v mixed dorm (mixed znamená 7 chlapů a já. Cool! :)). A taky neomezený přístup k internetu, lívancům, kafi,  a přístup do menší zahrádky s hamockem, palmami a na zemi se povalujícími kokosy.

Hostel Mamallena

No a teď to nejlepší. Je 10 večer a já vyřizuji emaily jen v tílku a krátkých kalhotách, venku je 27C. Tak přesně proto jsem tady! :)